Stopy Járy Cimrmana
Cimrmanove stopy Facebook save gpx jara@cimrman.sk
coffee

A není to málo, Antone Pavloviči?

Jára Cimrman ležící, spící

0050988

Střed Evropy podle Járy Cimrmana
Havlíčkův Brod Trychtýř na zahradě Kavárny U Notáře
obr
Dátum: 12.06.2023 10:57
obr
Dátum: 12.06.2023 10:56
obr
Dátum: 12.06.2023 10:56
GLORIA IN CENTRO EUROPAE
Jak to tenkrát vlastně bylo aneb
Trocha historie nikoho …
Myšlenku, že Střed Evropy je v Havlíčkově Brodě, první odvážně vyslovil a obhájil geniální Jára Cimrman.
Zde je na místě citovat pana Zdeňka Svěráka: Jára Cimrman byl světoběžník, který někdy kolem roku 1907 pojal myšlenku, že se usadí. Teď šlo ovšem o to, kde. On měl - jak víte - prsty v radiokomunikaci a chtěl se usadit někde, odkud by mohl vyzařovat jeho genius do celé Evropy, čili hledal její střed. Cimrmanovým plánem bylo v tomto středu postavit chalupu s vysílací věží a odtud zasáhnout celou Evropu. Vystřihl si tedy mapu Evropy a podlepil ji tvrdým papírem, pak si dobře ořezal tužku a hledal těžiště. Toto nejdříve hledal ve větru, což mu nevycházelo vůbec, přičemž když naopak hledal v místnosti, střed Evropy se blížil spíš k Brodu Uherskému než k Německému.
Jára Cimrman měl ovšem v Německém Brodě svou celovečerní a později celoměsíční lásku učitelku Kláru K. nevím její příjmení - o které se říkalo, že je stará panna. (Toto tvrzení mimochodem Cimrman vyvrátil jediným vehementním rozmachem svého pera.) A protože tato učitelka Klára K. byla z bohaté rodiny a byla zde tedy naděje, že by mohla zafinancovat zmíněnou vysílací věž - se Cimrman chtěl přiblížit se svým středem Evropy raději vice na západ, což nakonec udělal velmi prakticky. Ustřihl kousek Uralu a tím se rázem dostal tam, kam potřeboval, tedy na břeh řeky Sázavy.
Proč Cimrman vlastně chtěl, aby to bylo u brodu? Měl vše promyšleno tak, že energii pro svoji vysílací věž bude získávat pomocí mlýnského kola - čili, že v místě zároveň bude mlýn. A aby tento mlýn byl přístupný z obou stran chtěl tam mít brod. A měl to i dost dobře vymyšleno, a sice, že mlýn si vydělá na provoz, mletím. S tím, že dělba práce mezi rozhlasovým hlasatelem a mlynářem bude po dohodě: prostě dohodnou se, kdy který z nich bude mlít..."
Připomeňme si dále existenci rozsáhlého brodského Zemského ústavu pro choromyslné. V širším kontextu pak Cimrmanův výrok "Svět je loď bláznů a v jeho středu se tedy nutně musí koncentrovat" svědčí zajisté o tom, že Cimrman o poloze tohoto bodu neměl v podstatě pochybnosti.
Po zhotovení prvního přenosného modelu Středu Evropy, který je dílem výtvarníka Jana Exnara, byl vypátrán přesný bod středu, aby mohlo být jeho místo důstojným způsobem označeno. Objekt označující tento bod vykoval umělecký kovář pan Martin Šteller, který jej ztvárnil jako trychtýř. Velikost trychtýře je nepřímo úměrná velikosti myšlenky slavného vědce - čím větší myšlenka, tím menší trychtýř (pouze 3,20 x 2,50 m).
Proč trychtýř?
Trychtýř, slovo pocházející původně z italštiny, má neskutečné množství významů a podob. Kdo chce naslouchat a slyší špatně, může si k uchu přiložit třeba svou vlastní dlaň stočenou nejlépe do trychtýře, aby mohl dobře vnímat snesené poznatky, které staví výše uvedené tvrzení do toho správného světla.
Mimochodem v této souvislosti, i světelný paprsek má tvar trychtýři podobný. A pojďme dál. Tak třeba nálezy z poslední doby ukazují, že člověk používal dlaní sevřených jako trychtýř k pití vody dávno před tím, než začal používat oheň. Velký třesk, jenž patrně způsobil vznik Země, potažmo celého vesmíru, se rovněž odehrál pohybem hmoty a antihmoty, které obě prošly ruku v ruce vesmírným trychtýřem. Ostatně zbytky tohoto jevu můžeme dnes vidět na fotografiích větrných bouří a tornád. Jasně vykazují trychtýřovitý tvar.
Všechno, co bylo, je a bude středem čehosi by nemohlo existovat bez toho, aniž by předtím neprošlo trychtýřem. Netýká se to jenom přírody a věcí ale i myšlení, instinktů a pudů.
Na příkladu tzv. norimberského trychtýře z poloviny sedmnáctého století, který existuje v různých podobách do dnešní doby, se ukazuje, že k nalévání myšlenek a osvojení si různých vědomostí snadno a rychle je tvar trychtýře rychlý a ideální. I samotný zrod všech živých tvorů má s trychtýřem různé souvislosti.
Málo se třeba ví to, že pramáti Eva podala Adamovi jablko v dlaních sevřených jako trychtýř.
Prorok Izaiáš sypal do mlýna zrno Starého zákona, pochopitelně přes co jiného než přes trychtýř. Zrno po semletí zachytil sv. Pavel. Uvádíme tuto skutečnost proto, že tento výjev je symbolem návazností Starého a Nového zákona.
Střed Evropy ve tvaru trychtýře umožňuje jímat všechny druhy energií právě do tohoto místa. Trychtýř je schopen tyto jevy nejen jímat, ale též vyzařovat.
Těleso tvaru trychtýře je vlastně implantát pro nás pozemšťany, kterým slouží k akumulaci, popřípadě též k znásobení přijímané či vysílané energie světelných vibrací do okolního prostoru kosmu.
Pro snazší pochopení člověku dnešní doby vlastně takový přijímač a rovněž vysílač v jednom. Pokud jste dosud vnímali trychtýř pouze v jeho kuchyňské podobě, a pokud jste se domnívali, že k životu je potřeba hlavně vzduch a voda, pak buďte ujištění, že člověka provází od nepaměti i trychtýř.
Odhalení objektu vyznačujícího "Střed Evropy" (Centrum Europae) v Havlíčkově Brodě se konalo 29. června 2002 od 13:20 hodin na veřejně přístupné parkové zahradě přiléhající ke Kavárně "U Notáře" v Sázavské ulici. A tam jej také stále naleznete.
A abychom opět citovali klasika:
"Nezpochybňujte prosím střed Evropy. Ať máme alespoň něco jistého!"
obr
Dátum: 12.06.2023 10:57
© 2020 Kučera.sk licencia | Valid HTML5 | CSS |