Stopy Járy Cimrmana
Cimrmanove stopy Facebook save gpx jara@cimrman.sk
coffee

0004282

Cimrmanova lavička na Filipově huti
Modrava Filipova Huť
obr
obr
obr
obr
Cimrmanova lavička na Filipově Huti
Po skončení první světové války navštívil Jára Cimrman několikrát Filipovu Huť společně s bývalým spolužákem Karlem Klostermannem Zatímco kdysi Cimrman pomáhal Klostermannovi dokončit na druhý pokus studia na reálce v Písku, nyní Klostermann předával svému příteli neocenitelné šumavské znalosti.
Cílem cest bylo dokončení plánů na výstavbu Cimrmanovy chaty, kde měl Cimrman po odchodu z Liptákova a následném opuštění starobince ve Frymburku dělat kulturního referenta. Na žádost obecního úřadu ve Filipově Huti a po přímluvě Klubu československých turistů se rozhodli chatu umístit na okraji blízké Modravy, aby posílili skomírající osídlení této obce. Současně se dohodli, že název chaty změní na Klostermannovu, aby přilákali čtenáře jeho románů. Jako součást slavnostní kolaudace. Cimrman navrhoval přejmenovat Modravu na Filiptákov, ale tento návrh byl tehdy převážně německým obyvatelstvem zamítnut (pro schválení chyběl jeden hlas). Byl však přijat další Cimrmanův návrh na přejmenování Großer Rachel na Roklan, a to díky hlasu knížete Schwarzenberga, jehož hájenky Klostermann propagoval ve svém románu Ze světa lesních samot. Úspěch pak oba přátelé oslavili pohledem na Roklan a přípitkem Peppermintova likéru právě na této lavičce. Díky knížecímu křížku při závěrečném tajném hlasování se tomuto místu dodnes říká U křížku.
Za zmínku stojí, že pro poklepání základního kamene Klostermannovy chaty půjčil Cimrman Klostermannovi geologické kladívko, které dostal od přítele Barranda při založení Barrandova. Otevření chaty se Klostermann nedočkal, zemřel necelý rok před jejím dokončením. Cimrman tak přišel o kladívko i o slíbené místo kulturního referenta na Modravě a vrátil se, v utajení a jen s mírně upraveným kulturním programem, do Liptákova.
© 2020 Kučera.sk licencia | Valid HTML5 | CSS |