Stopy Járy Cimrmana
Cimrmanove stopy Facebook save gpx jara@cimrman.sk
coffee

0019956

Vodoléčebná stezka Járy Cimrmana - AQUALITOTERAPIE
Drozdovská Pila říčka Březná
obr
obr
VODOLÉČEBNÁ STEZKA J. CIMRMANA
Aqualitoterapie - Cimrmanova léčebná metoda
spojuje blahodárné účinky proudící chladné vody s energii kamenů v řece. Poprvé byla tato metoda Járou Cimrmanem vyzkoušena právě zde v řece Březné. Psal se 1. červenec roku 1911, když kolem 11. hodiny dopolední vstoupil první adept Cimrmanovy vodoléčby pod Cimrmanovým osobním dohledem do řeky Březné. Byl to po úrazu zdecimovaný a později zcela uzdravený místní továrník pan František Knápek, majitel dílny na kartáčová dřevka.
Návod k provádění terapie
1. Seznamte se s tímto návodem a nevynechejte ani drobná písmenka pod čarou.
2. Naboso nebo v obuvi vhodné do vody vstupte do řeky.
3. Po krátkém otužení chodidel vydejte se proti proudu řeky ke splavu. Nepospíchejte.
4. Cestou sbírejte barevné kamínky a střípky z kameninových hrnců. Zdatnější mohou přemísťovat větší kameny.
5. V průběhu aqualitoterapie nevykřikujte hlasitě neslušná slova, neplašte zvěř.
6. U splavu se otočte a pokračujte tentokrát po proudu zpátky na start.
7. Vyjděte na břeh a podle ročního období se zahřejte buď slunečními paprsky, nebo slivovicí.
8. Na závěr procedury navštivte místní hostinec a pusťte se do veselého sdílení zážitků a připíjení na zdraví s ostatními adepty vodoléčby.
9. Tento postup opakujte v libovolných intervalech až do úplného uzdraveni.
obr
obr
Milí přátelé obdivovatelé génia Járy Cimrmana, vítejte!
Jako Mistrovi skalní příznivci máme velké přání, a sice oznámit světu, že Jara Cimman zanechal svou stopu také v údolí říčky Březné na Drozdovské Píle. Je to kraj našich předků a našeho srdce, schovaný v kopcích na pomezí Čech a Moravy. Nejede sem autobus, nevede železnice, není tu mobilní signál. Je tu jen pár chalup a úžasná hospoda. Ráj pro toho, kdo touží pryč od civilizačního shonu
A jak se sem dostal Jara Cimman? To bylo tak:
Při svém pobytu na Konopišti měl Jára Cimrman jako vychovatel volný přístup do zámecké knihovny a tam mu v oddělení Věda a nauka padly do rukou Čtyři roky na Grafenberku sepsané M. Rulem Vodoléčba Járu Cimrmana přímo uhranula a chtěl se s ni seznámit co nejblíže. Využil proto letních vakací a vypravil se do slezského Grafenberku (dnes Lázně Jeseník), aby vyzkoušel přímo na svých bolavých nohou účinky proslulé vodoléčby. Výsledky jej uchvátily natolik, že se ještě nějakou dobu zdržel, aby mohl pečlivě prozkoumat Priessnitzovy metody.
Zpět na Konopiště se vracel vlakem Severní státní dráhy. Asi dvacet minut jízdy za Zábřehem ve stanici Hoštejn musela být jízda pro závadu na lokomotivě přerušena. Většina cestujících včetně JC zamířila do hostince U Blaháčků, JC přisedl ke stolu štamgastů. Seznámil se tak panem Františkem Knápkem, který po úrazu silně kulhal a trpěl velkými bolestmi v kotníku. Slovo dalo slovo, a když se JC dověděl, že krajem protéká bystrá pstruhová říčka, nabídl mu své nové získané poznatky z Grafenberku. Odjel s panem Knápkem, majitelem dílny na kartáčová dřevka na Drozdovskou Pilu. Ubytoval se v místním hostinci (dnes U Záruby) a ještě téhož dne si prošel úsek říčky Březné, který hodlal použit pro slíbenou léčbu.
Voda byla čistá a chladné, proud nepodrážel nohy. Hloubka dílem po kotníky, dílem po kolena a v tůni pod skalou až do výšky ramen. Byl spokojen a osobně dohlížel na to, aby pan Knápek dvakrát denně prošel řekou od tůně proti proudu a zpět. Aby léčebna procedura trvala dostatečně dlouho, musel pan Knápek ve vodě sbírat střípky ze starých hliněných hrnců nebo přesunout větší množství kamenů v říčním korytě, čímž se do procedury aktivně zapojilo celé tělo. Tuto metodu nazval Jara Cimrman „aqualitoterapií“
Noha se panu Knápkovi brzy zahojila a JC se musel rozloučit. Čekali ho na Konopišti. Neodcházelo se mu lehce, přivykl rázovitému lidu v zapomenutém údolí. V hospodě musel slíbit, že kdyby přišel o místo vychovatele dětí následníka trůnu, tak se na Drozdovskou Pilu vrátí a zařídí tu vodoléčebné sanatorium.
Kdybych se nevrátil, nebreč, povídal cestou do Holštejna malé Knápkové dceři Hermině, „kdybych se nevrátit, pamatuj si, že voda v Březné je vpravdě zázračná!“
Hermina mu na cestu dala uzlík buchet s jeřabinovou marmeládou a dlouho, dlouho za vlakem mávala. Týdny a měsíce potom vyhlížela, zda po cestě od Hoštejna nekráčí onen cizinec, ale ten se již neobjevil. Hermina na něj vroucně vzpomínala a pamětlivá jeho slov milovala Březnou a lásku a důvěru k ni vštěpovala i svým potomkům.
Příběh tento Hermina vyprávěla své vnučce, která jsem ho písemné zaznamenala pro pokolení příští. Když se ponořím do tůně, je mi jako v babiččině náručí a kdo ví, možná i jako v náručí Járy Cimrmana.
V odborné literatuře se s pojmem aqualitoterapie nesetkáme, neboť JC výsledky nepublikoval. Do školního sešitu si je zapisovala pouze malá Hermina. Už více než sto let v našem kraji naplňujeme odkaz JC a jsme si jisti, že čas pro odborné docenění jeho léčebné metody se přiblížil.
Památný úsek řeky od tůně ke splavu, kde JC poprvé vyzkoušel aqualitoterapii, bychom chtěli nazvat Vodoléčebnou stezkou JC. Zveme vás tímto všechny k brouzdání v řece, v níž se ději zázraky!
za Fanklub J.C.
Soňa a Jiří Štěrbovi
obr
© 2020 Kučera.sk licencia | Valid HTML5 | CSS |