Stopy Járy Cimrmana
Cimrmanove stopy Facebook save gpx jara@cimrman.sk
coffee

0004328

Myšice cimrmanova
Apodemus microps cimrmani - Myšice cimrmanova
Cimrmanove stopy - bod č. 24
obr
V letech 1974-81 byly v okolí Žatce sbírány vývržky sov pálených. Pří jejich zpracování byly na lezeny pozůstatky malého druhu myšice. Porovnáním s lebkami myšice malooké, jediného tak malého druhu ve střední Evropě, byla zjištěna podobnost, ale také určitá rozdílnost. Na základě těchto zjištění byla myšice popsána Vladimírem Vohralíkem v roce 2002 jako nový poddruh. Jméno autor zvolil na počest našeho významného vědce Járy Cimrmana. Kdo jiný by měl nést jméno největšího Čecha než jediný český endemický obratlovec. Jak už to v životě Cimrmanově chodí není ani vědecké pojmenování myšice jednoduchou záležitostí. Pro populace malých myšic na jihovýchodě Slovenska poprvé použili jméno myšice malooká (Apodemus microps) Kratochvíl a Rosický v roce 1952. Bohužel neoznačili typového jedince ani typovou lokalitu, a tak není možné podle všech nomenklatorických pravidel považovat popis za platný. Proto je myšice malooká uváděna některými autory i pod jménem Apodemus uralensis. Slovy velikána: „Můžeme o tom vést spory, 'můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat."

Izolovaný výskyt na Žatecku dosud nebyl vědecky objasněn. Snad jde o reliktní výskyt převážně stepního druhu z dob meziledových či následek zavlečení. Nejbližší lokality druhu v jihozápadním Polsku jsou vzdálené 190 km, a ty na jižní Moravě 230 km. Myšice obývají především plevelné okraje polí osetých obilím. Semena plevelů a obilnin jsou hlavní potravou myšic. Nepohrdnou i drobnými bezobratlými. Na stejných lokalitách se vyskytuje i o něco větší myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), kterou najdeme přeci jen, jak její jméno napovídá, častěji v okolí keřů na mezích mezi poli. Rozlišit oba druhy je nelehký úkol i pro odborníky, což naskýtá ještě mnoho otazníků o způsobu jejich života. Obývat stejný biotop a vypadat téměř shodně jistě dalo vzniknout biologickým adaptacím, které jim to umožňuj. Jen je objevit...

Cimrman's Pygmy Field Mouse is the only endemic vertebrate taxon of Czech Republic. It was described by Vladimir Vobralík in 2002. IIts name honours famous universal genius Jára Cimman. This subspecies is known only from the vicinity of town Žatec. Weedy edges of comfields are their main habitat.
obr
Byl jedním z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, vědců, kriminalistů a sportovců své doby. Cimrman získal v roce 2005 rekordně největší počet hlasů v celonárodní anketě Největší Čech. První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 16. září 1966 v humoristickém pořadu (Nealkoholická) Vinárna U Pavouka v Československém rozhlase. Byl popsán jako řidič parního válce a sochař, neúspěšně vystavující v nafukovacím pavilonu předměty zdeformované jejich přejetím parním válcem. U jeho zrodu stáli Jiří Šebánek a Zdeněk Svěrák.
Jeho biologický odkaz najdeme v pojmenování jediného endemického obratlovce České republiky. Tím je myšice Cimrmanova (Apodemus microps cimrmani), vyskytující se pouze v plevelné vegetaci na okraji polí v blízkém okolí Žatce. Díky jeho neúnavné vědecké práci v zahraničí byly po Cimrmanovi pojmenovány v letech 2003 až 2004 Františkem Kovaříkem hned tří druhy štírů, Heterometrus cimrmani z Thajska a Vietnamu, Parabuthus cimrmani ze Somálska a Butheoloides cimrmani z Ghany.
© 2020 Kučera.sk licencia | Valid HTML5 | CSS |