Tam ale není napsáno Terezka. Tam je napsáno Petr. Petr Bezruč!

Jára Cimrman
Narozen 1853 až 1859 ve Vídni, poslední bezpečně zjištěný pobyt Liptákov v Jizerských horách 1914. Ve své době jeden z nejvýznačnějších českých dramatiků, básníků, cestovatelů, daltonistů, hudebních skladatelů, filozofů, vynálezců a sportovců, který se za svého života nedožil uznání. Teprve objevem truhly s pozůstalostí dr. Hedvábným (1966) je evropská veřejnost seznámena s jeho géniem.
Vážení pocestní,
stojíte na jednom z historických míst, kde stanul (proběhl) J. Cimrman. Stalo se tak někdy na začátku století, kdy tento světový revolta pracoval na jedné z desítek her. Stalo se jím severské drama „Dobytí severního pólu“, jež vzniklo i díky našem kraji.
Nevíme dodnes, proč si vybral zrovna Podhorácko, aby tak vytvořil dílo, jehož premiéra byla až 25.10.1985 v Brně. Je faktem, že v tvrdém terénu si ověřoval na vlastní lyži a botě to, co české dobyvatele čekalo, než překročili 50. rovnoběžku.
Proč na lyži a botě? Aby si ušetřil jednu cestu a nemusel vše zkoušet na lyzích a polárních botách zvlášť, připevnil si na jednu nohu onu lyži a na druhou speciální elektricky vytápěnou botu, která měla díky tomuto zařízení značně vysoký podpatek, což mu nevadilo, i když napadal na jednu nohu. Cimrman naopak zjistil že to má obrovskou výhodu. Při každém našlápnutí měl totiž dokonalý výhled do krajiny a to právě potřeboval.
Máme tedy důkaz, že tuto trasu prošel jedním směrem. V polovině této trasy přespal v lomnickém hostinci „Panský dům“ a potom pokračoval směrem na Kunštát.
Každoročně pořádá „Patafyzický výzkumný ústav pro dobývání 50. rovnoběžky na Moravě“ tzv. SKI TOUR JÁRY CIMRMANA.

Poznámka č. 1.:
Vzhledem k tomu, že není prokazatelně známa mistrova podoba, jde v tomto případě o pouhou představu výtvarníka, jak mohl Cimrman vypadat.