S výjimkou tasemnice nemám vyživovacích povinností.

PLOŠNÝ INTEGRÁL
Příklad matematický cimrmanoid
Unikátní ukázkou plochy v E³ je plocha vyobrazená na následujícím obrázku.
Vizualizace matematického cimrmanoidu.
Tato plocha byla poprvé zmíněna velkým myslitelem Járou da Cimrmanem v jeho nedokončené knize Časové osmičky, v níž se jako jeden z prvních Cimrman pokusil vysvětlit vágnost pojmu čas. Jeho plynutí vysvětloval na všelidových shromážděních právě za pomocí duté osmičky protínající sebe samu v nekonečně úzké štěrbině, ve které jako v jediném místě mohlo podle Cimrmana docházet k přesunu v čase. Již tehdy velký myslitel ve své genialitě předpovídal, že prostoročas, který nazýval časomírem, je zakřiven. Není se tedy čemu divit, že někteří (i méně slavní) následovatelé (např. A. Einstein) nehodlali myšlenku J. da Cimrmana opustit a rozvinuli ji do ucelenějších teorií. Škodou je, že původní Cimrmanovo označení časové osmičky bylo z důvodu poškození původního rukopisu spleteno na časové smyčky, což bohužel přetrvalo dodnes. Cimrman sám svou plochu o dvou pevných tzv. poloměrech a (poloměr časové osmičky) a b (poloměr řezu časové osmičky) zparametrizoval. Zde uvádíme původní Cimrmanův zápis parametrizace s úhlovými parametry
ϱ Є (0,2 π) a ζ Є (-π/4, π/4) ∪ (3π/4, 5 π /4)
x = (a+b cos(ϱ)) √cos(2ζ) cos(ζ)
y = (a+b cos(ϱ)) √cos(2ζ) sin(ζ)
z = b sin(ϱ).
Matematiční odborníci se po léta přeli, proč Cimrman zvolil pro popis své parametrizace právě řecká písmena ϱ, ζ. Odpověď nalezla až vědecká sekce Divadla Járy Cimrmana, která nade vší pochybnost potvrdila, že zmíněným výběrem Cimrman vzdal hold své tajné lásce Rozetě Steinitzové (ϱ - ro, ζ - zeta). Cimrmanův velký obdivovatel Karl Weierstrass v roce 1896 pojmenoval živě diskutovanou plochu matematickým cimrmanoidem, což vzbudilo v matematické komunitě nečekaný ohlas.